Včera jsem zde psal o totální neschopnosti státu a jeho vrcholných představitelů plnit své úkoly. Dokonalým příkladem z dnešní doby jsou miliardy korun ležící zablokované ve Švýcarsku, o které Česká republika, a to přes mnoho urgencí, nejeví žádný zájem. Naopak. Zatím se sehrála hra na to, kdo všechno to udělat nemůže, až... až utekla lhůta pro učinění příslušného podání.
Nyní se má sejít zvláštní "komise", která má vypátrat nějakou právní kličku pomocí níž by se dala propadlá lhůta obnovit, respektive se do řízení nějak dostat. Ano, vím, že slova o právní kličce jsou slovy novináře a nikoliv premiéra nebo některého z účastníků schůzky. Ale autor textu podstatu věci dokonale vystihl.
Škoda, že se rok a půl sedělo a vymýšlelo, proč se nedá nic dělat, až už bylo pozdě. Co si asi Švýcaři pomyslí? Nu, hádám, že to, co napadne každého ne úplně naivního člověka. Kdyby někdo řekl, že cílem dnešní schůzky je nalézt řešení, aby se vlk (veřejné mínění) nažral a koza (průběh privatizace MUS) zůstala celá, asi bych patřil mezi ty, kdo by souhlasili.
Jsem zvědavý, jak dlouho ještě bude trvat podobný stav. Zásadní problém se dá shrnout do dvou pojmů:
- péče řádného hospodáře
- veřejné peníze = cizí peníze, nikoliv politikovy peníze
Na otázku, zda naši veřejní činitelé, zvláště ti nejvyšší, spravují svěřené prostředky s péčí řádného hospodáře, neumím odpovědět kladně. Je ale možné, že tak činí v našem zájmu. Kdyby se ukázaly třeba všechny okolnosti privatizace MUS, možná by to vedlo ke značnému otřesu našeho politického systému.
Jsem zvědavý ještě na jednu věc - zda napadne někoho z novinářů udělat si výlet do Švýcarska a nahlédnout do spisu. Všude platí pravidlo, že, až na výjimky, je soudní spis pro toho, kdo prokáže podstatný důvod k nahlédnutí, veřejný. Kdy a z jakého důvodu, to může být věc jiná, ale rozhodně se nejedná o utajované informace.
Mohlo by to být zajímavé čtení.
