Stručné shrnutí premiérova vystoupení lze najít zde. Proč k němu mít tolik výhrad?

Kdo za to může?

Klišé o rozhazovačných socialistech platí jen stěží. Ke značnému zpřísnění došlo třeba k 1. lednu 2006, kdy byl ministrem Zdeněk Škromach, člen ČSSD. Posledních pět a půl roku zde vládnou koalice pod vedením ODS, kde byl současný premiér tři roky ministrem práce a sociálních věcí.

Dostatek času na nápravu, nebo aspoň podstatné kroky umožňující změnit směr a parametry systému. Kdo má tedy máslo na hlavě? Nějak se o to holt budou muset všichni bývalí ministři podělit.

Doufám, že to nakonec opět nepadne na příslovečné komunisty. (Myslím ty z KSČ.)

Problémem sociálního systému rozhodně není už dávno neexistující pastelkovné, na kterém se ostatně podíleli na jaře 2006 svorně politici všech stran ve Sněmovně.

Adresnější systém, až bude úplně nejadresnější

Současný systém sociální podpory je adresný od samého počátku. Tedy někdy od poloviny 90. let. Byl "dílem" ministra Jindřicha Vodičky. Ten byl ministrem za ODS. Tehdy došlo k nastavení základních pravidel. Některé parametry se měnily, ale pokud nese za podobu systému někdo odpovědnost, tak svorně všechny parlamentní strany, které kdy byly součástí nějaké vládní koalice.

Už za ministra Vodičky bylo možné nevyplatit určité dávky státní sociální podpory člověku, který vlastnil rozsáhlejší majetek. Tak asi jednou za tři roky, neberte mě doslova, se v médiích objevila zpráva, že někomu nebyla vyplacena určitá "dávka" s poukazem na to, že vlastní např. nejenom byt, ale ještě dvě chalupy apod. (To se začalo trochu měnit právě po 1. lednu 2006.)

Nevím, zda cesta větší adresnosti je plošně použitelná a vhodná, ale dovádí nás k zásadnímu problému současného systému.

Máme fábii, ale chceme od ní výkony jako od hummeru. Adresnější systém vyžaduje daleko více terénní pracovníky. Takové, kteří ještě více než dnes budou pracovat s lidmi.

  • půjdou až na místo posoudit situaci
  • kvalifikovaně rozhodnou
  • své rozhodnutí dokáží obhájit - jak proti nespokojeným žadatelům, tak vůči svým šéfům
  • své rozhodnutí budou prosazovat

Takové lidi musíte najít, vyškolit, zaplatit a podporovat v jejich odpovědnosti. Také kontrolovat. Takových lidí je málo, jako všude chybí schopní lidé. Ale navíc, náš systém na ně není nastavený. Je nastavený více na výplatu, méně na kontrolu a další práci s lidmi.

Větší adresnost je snad možná, ale problém těžko vyřeší. Nejde o tabulky, ale o práci s lidmi v terénu. A to by vyžadovalo přestavbu celého systému, ne změnu některých parametrů a koeficientů.

Stát musí pomoci flákačům a delikventům

Ideová konference ODS měla jako určitý příklad Šluknovsko. Jenže Šluknovsko není oblastí obydlenou jednotlivými sociálně vyloučenými lidmi. Šluknovsko je sociálně vyloučenou oblastí. Tam, ale i jinde, je potřeba více než výplaty dávek. Tam je potřeba pomoci zmírnit sociální vyloučení celého regionu.

Je velmi licoměrné a populistické mluvit plošně o flákačích tam, kde se o jedno pracovní místo uchází 35 lidí. Řada z nich budou nemakačenkové, ale skutečně všichni?

Jaké je řešení? Zbavit je další části podpory? Proč ne. Jaký výsledek to přinese? Zmírnění napětí? Najdou si práci? To by asi hraničilo se zázrakem. Třeba se ale stane a všechno bude dobré. A nebudeme muset dělat nic víc, než změnit pár koeficientů v počítačích při výpočtu dávek.

Třeba se ale zázrak nestane. Co potom?

Myslím, že je třeba, aby stát v mezích svých možností začal pracovat proti sociálnímu vyloučení celých oblastí.

Jak to má dělat pravicová vláda? Třeba investičními pobídkami pro toho, kdo na Šluknovsku vytvoří a udrží pracovní místa po určitou dobu. Ovšem pobídky zahrnující i drobné živnostníky. Adresně.

Uměli jsme dát miliardové daňové prázdniny cizím investorům, teď je čas na domácí drobné investory. U nich je navíc větší naděje, že své dílny a provozovny ze Šluknovska neodvezou do Číny.

Klíčem ke všemu je práce

Jiná cesta není, protože pracovní návyky člověk nezíská na žádném tréninku, ale jen v zaměstnání.

Bez práce nejsou koláče. A to ani "koláče" stabilní společnosti a místní komunity bez projevů extremismu. To nejsou hodnoty samozřejmé, ale tvrdě zaplacené. Zkrátka, žádný oběd není zadarmo, ani fungující společnost.

Škoda, že tohle na konferenci ODS o víkendu nezaznělo. (Pokud to tedy média nezamlčela.) Bez téhle části nepřináší konference nic nového, i když se tak tváří.

Tedy dodržování všech předpisů - ANO. Větší adresnost (přísnější dodržování stávající) - je-li to reálně možné, pak ANO. Ale k tomu také alespoň nějakou snahu vyloučené zapojit zpět do života společnosti. A to jak vyloučené jednotlivce, tak i celé oblasti.

Samotný bič k tomu stačit nebude.