Můj článek reagující na plán Českých drah zavést kupé vyhrazená pouze ženám vyvolal zaslouženou pozornost. Třeba i jednoho z hlavních komentátorů Hospodářských novin. A celý případ nabírá na razanci, protože jedna ze zájmových skupin údajně podala žalobu na České dráhy. A protože jsem byl mj. označen přinejmenším za nechápajícího ženské potřeby, v horším případě za tupého misogyna, řekl jsem si, že stojí za to se k tématu ještě jednou vrátit.

Shrňme si fakta. "Národní dopravce" uvedl, že chce přitáhnout ženy zpět do svých vlaků, a protože některým z nich je nepříjemné cestování s muži, zařídí jim na vybraných spojích vyhrazená kupé. Naznačen, ale pouze naznačen je i problém bezpečnostní. A to považuji za klíčové.

Opakuji znova - již velmi dlouho není cestování ve vlacích Českých drah bezpečné pro nikoho. Ano, ženy jsou jistě ohroženější skupinou. I když přesnější by bylo asi říci, že každá skupina lidí je ohrožena trochu jiným typem trestné činnosti. Je také pravda, že muži mají na svědomí třeba více než 80 % násilných trestných činů. Ovšem, proč se omezovat pouze na vlaky Českých drah? Proč nezavést speciální režim i jinde?

A neměly by např. ženy chodit zahalené v neforemných hábitech? V některých muslimských zemích je jedním z důvodů zahalování právě ochrana ženy a zajištění jejího bezpečí. To platí také pro oddělování mužských a ženských částí domů, restaurací apod. Nevede tudy cesta? Pokud ne, tak proč ne?

Ale abych se vrátil zpátky do vlaku. Ano, je pravdou, že nikdy si ke mně do kupé nepřisedl muž a nezačal přede mnou masturbovat. Z druhé strany se mnohokrát stalo, že jsem byl více nebo méně obtěžován opilci, rozjařenými fanoušky apod. Dočkal jsem se pomoci od průvodčího? Asi tolik, jako ta žena obtěžovaná masturbátorem. Byl jsem okraden v nočním vlaku? Ano, byl, a to přesto, že průvodčí věděli, že ve vlaku je již známá podezřelá skupina. Pomohl mi někdo? Ne, nepomohl.

Možná si řeknete, že jsem nepřející, když nechci dopřát komfort bezpečí alespoň někomu, a zejména tomu slabšímu. Chápete mě špatně. Poukazuji pouze na to, že bezpečí by měly České dráhy zajistit každému. A na to dávno rezignovaly.

Tak, jako některé ženy nechtějí být v pasti svého pohlaví, pokud se jedná o výši mzdy, tak ani já nechci být v pasti toho svého, pokud se jedná o bezpečnost cestování, zvláště u "národního dopravce".

Zeptám se ještě takto - jsou ženy jedinou ohroženou skupinou cestujících ve vlacích? Co se seniory? Mají si nějak poradit sami? Asi ano. Co s chlapci dojíždějícími do škol? S vašimi dětmi - jsou už ohrožovateli nebo ještě ohroženými? A pokud jste četli Honzíkovu cestu, umíte si představit, že by Honzík mohl za dědečkem jet dnes sám?

Proč kupé jen pro ženy (zatím) nechystá Roman Jančura?

Řekl bych, že kouzlo je ve způsobu zajištění bezpečnosti v celém vlaku. Jestliže se již poměrně dávno rezignovalo na tzv. železniční policii, jestliže v případě lidí porušujících přepravní řád velmi zřídka nastupuje nějaká sankce, potom se těžko můžeme divit, že vše vypadá, jak vypadá. A polovičaté řešení v podobě několika kupé pro ženy nic nevyřeší.

Buď můžeme zvýšit bezpečnost plošně, a teprve tehdy, nebude-li to stačit, přijímat separátní opatření, anebo musíme segragaci provést důsledně. Tedy vagóny pro ženy, vagóny pro muže, případně vagóny pro manžele (sezdanost ovšem třeba prokázat), v jejich rámci také kupé třeba pro seniory a děti, a možná také zvážit rozdělení ještě podle jiných kritérií. Tedy už ne v různosti stejní, ale různí oddělení.


P.S. Toto je článek o nutnosti zajistit elementární bezpečnost a dodržování pravidel pro všechny. Není to článek o diskriminaci a nerovnosti, pouze o hloupém, byť na první pohled líbivém řešení. Klíč hledejte v tom, že žádám bezpečnost ve vlacích pro každého, a pokud se někdo bude chtít oddělit, ať mu to dopravce zajistí.

Pokud to někdo chcete postavit tak, že ženám nepřeji, tak prosím, ale řekněte otevřeně, že jako společnost nemáme na to, aby naše dráhy byly bezpečné pro každého.

Také bych rád dodal, že žalobu na České dráhy, viz odkaz výše, považuji za poněkud obskurní záležitost, ale z druhé strany plně odpovídá dnešní společnosti infotainmentu. Z mého hlediska tam vidím aspoň jeden pozitivní prvek, a sice, že se ukáže alespoň nějaké rozhodnutí na složitém poli zvaném diskriminace.

Na závěr: napsal jsem tento článek také proto, že každá segregace nějak začíná. Mnoha lidem se to nebude líbit, ale může být velmi obtížné na některých místech vysvětlit, že proč se někdo může cítit ohrožený a žádat oddělení, a někdo jiný se na základě jiného kritéria a osobní zkušenosti a priori cítit ohrožený nemůže.

Nemusíte se bát, proti vyhrazeným kupé osobně nijak bojovat nebudu. Tedy nad rámec těchto svých úvah. Pokud jsou pro někoho z vás pohoršující, tak se asi nedá nic dělat, prostě jsem ze svých působišť zvyklý na otevřenou diskuzi. Tedy otevřenější, než se asi ve společnosti běžně nosí. A mám chuť to využívat, dokud se to ještě může. (To už by bylo téma na jiný blog, ale prostor se trochu zužuje.)