V posledních dnech se objevují ve větší míře zprávy o podvodech v řetězcích provozujících prodejny potravin. Spočívají jednak v přelepování doby trvanlivosti, jednak v klamání spotřebitelů ohledně původu prodávaného zboží. Je na místě si uvědomit, že se jedná o podvodné jednání vůči zákazníkovi a nekalosoutěžní jednání vůči konkurenci. Za určitých okolností takové jednání je také trestné.

Jestliže někdo prodává prošlé zboží, nebo zboží, kterému má velmi záhy doba trvanlivosti projít, jako zboží čerstvé, uvádí zákazníka evidentně v omyl. Vzhledem k tomu, že je třeba nálepku přelepit, asi se to neděje samovolně. Podle mého názoru dochází k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu. Rozsah škody je daný součtem celkové škody způsobené všem zákazníkům.

Jestliže někdo prodává zboží, u kterého uvádí jiný původ, než skutečný, můžeme se opět bavit o podvodu, ale také o nekalosoutěžním jednání. Pravděpodobně levnější a "horší" zboží vylepšuji (a nikoliv degraduji) nepravdivým údajem o místu původu, prodávám za vyšší cenu a tím vydělávám na omylu zákazníků, a to více, než můj pocitvý konkurent.

Jsem zvědav, jak dlouho budeme muset čekat, než podobně začne uvažovat některý státní zástupce. Je to ostatně 3/4 roku, kdy NERV ve své zprávě pro vládu uvedl, že podobné podvody, tehdy třeba s certifikáty pro ocelové nosníky na stavby, jsou naprosto běžné. O vyšetřování ani těchto praktik jsem zatím nic nezaznamenal.

Vše zatím nasvědčuje tomu, že se opakuje situace z 90. let, kdy např. trestný čin "porušování povinnosti při správě cizího majetku" v době největšího tunelování jakoby neexistoval, a pokud se před soudem objevil, tak v případě poručníka, který zašantročil řetízek po babičce, který mělo v době plnoletosti dostat dítě, o které se staral. Podobně to bylo s úvěrovým a pojistným podvodem. Dokud se v podstatě zbytečně tyto skutkové podstaty v trestním zákoně neobjevily, pro orgány činné v trestním řízení bylo neskutečným problémem aplikovat obecnou skutkovou podstatu trestného činu podvodu.

Je ale pravdou, že situace je složitá. Když jsem mluvil se spolužákem, krajským státním zástupcem, tak mi řekl, že co se dá dělat, když na jejich ekonomickém odboru jsou dva lidé a i když se mnou plně souhlasí co do kvalifikace onoho jednání řetězců, tak atmosféra je taková, že kdyby podobnou myšlenku nadnesl, tak by "byl za kreténa".

Řekněme, že já se pletu, kamarád přehání a toto jsou bagatelní věci. Můžeme se radovat z toho, že alespoň v případě závažné hospodářské a jiné kriminality vše funguje tak, jak má.

P.S. Navíc máme od 1. ledna 2012 účinný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. To aby byl kontext úplný. :-)

P.P.S. A to jsem ještě zapomněl na § 156 a § 157 trestního zákoníku: Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty. Počítají jak s úmyslným, tak i nedbalostním jednáním.

Tak jak dlouho budeme čekat, než se orgány činné v trestním řízení rozhoupou a přinejmenším zahájí řízení? Bude třeba, aby se nějakému vyšetřovateli s prošlého jogurtu doma poblinkalo dítě? Asi ano.