Poslední týden se ve vzduchu objevila otázka, zda v rámci naší Ústavy může prezident dle svého uvážení odvolat premiéra (a tím i celou vládu). Mnohokrát zaznívá, že to možné není, protože jsme parlamentním systémem, kde prezident není oprávněn nejenom dělat politiku, ale ani vytyčovat její základní směr. Z čeho ale tato úvaha vyplývá?

Z textu Ústavy nikoliv. Doporučuji každému si Ústavu otevřít a číst její text a udělat si závěry samostatně. A uvidíme, zda někdo dojde k tomu, že prezident je pouhým ceremoniářem, který dělá to, co mu vláda řekne.

Naše Ústava je totiž juristicky vzato mimořádně hybridní. Umožňuje jak fungování parlamentního systému, tak i systému poloprezidentského. (V parlamentním systému je hlava státu v postavení obdobném britské královně, tedy vládne a směr politiky určuje premiér, eventuálně vláda, v poloprezidentském systému to je prezident, kdo je vybaven relativně významnými samostatnými pravomocemi. Jejich rozsah se liší zemi od země.)

Parlamentní systém je u nás v mimořádném ohrožení. Mohl totiž fungovat díky čtyřem následujícím faktorům:

  1. tradice
  2. zdrženliví prezidenti
  3. nepřímá volba prezidenta (musí členům parlamentu za zvolení něco slíbit + slabší legitimita)
  4. vláda jako významný politický orgán

Nyní zbývá ve hře jen první prvek. Za pozornost stojí čtvrtý - byla to vláda, kdo se letos 9. ledna vzdal všech politických kontrolních pravomocí vůči prezidentovi. Byla to vláda, kdo se prohlásil za pouhého vykonavatele a premiér za "notáře" prezidentských rozhodnutí.

Buď bude vláda za svou pozici bojovat a premiér vystoupí a prohlásí, že ohledně smyslu kontrasignace došlo k omylu, anebo je to konec parlamentního systému u nás. Bez kontrasignace s politickým obsahem totiž nemůže parlamentní systém fungovat.

Jestliže totiž premiér musí podepsat vše, co není protizákonné, tak to bude prezident, kdo bude rozhodovat o politice v celém rozsahu svých pravomocí tam, kde dříve musel spolupracovat, a také spolupracoval, s vládou.

Záleží také na prezidentovi. Z jeho strany není důvod k tomu, aby skutečně do krajnosti využil toho, co by právně mohl. Ke zničení vlády mu stačí ty pravomoci, které mu Ústava výslovně dává. Tedy parlamentní systém skončí fakticky ve chvíli, kdy se prezident rozhodne být aktivním politikem.

Tak nebo tak, před námi je hledání nové ústavní rovnováhy.

 

(Více a podrobněji v Lidových novinách 1. února 2013.)