Jedna z otázek, která se včera objevila, byla ta, zda není včerejší hlasování Senátu ohledně podání žaloby na velezradu opakovat. S odkazem na to, že jednání je dle zákona neveřejné, ale hlasovat se má veřejně po jménech. Z toho druhého autor vyvozuje, že hlasování mělo být veřejnosti přístupné.
K nalezení odpovědi je třeba vyložit jednotlivé pojmy.
Jednáním se rozumí celý proces projednávání věci. Tedy od podaného návrhu až po rozhodování, rozuměj hlasování.
Veřejným hlasováním se rozumí takový způsob hlasování, kde lze k osobě hlasujícího přiřadit jeho stanovisko. Tajným hlasováním je hlasování, kde toto zjistit nelze.
Závěr? Je možné nejenom neveřejné jednání komory parlamentu, které je zakončené veřejným hlasováním po jménech, ale i veřejné jednání, které je zakončené tajným hlasováním.
To prvé se stalo včera. V čem spočívá veřejnost jednání, když tam veřejnost nesměla? V tom, že účastníkům jednání a skrutátorům je postoj každého hlasujícího znám, bude znám i Ústavnímu soudu a po otevření archivu komukoliv.
Procedurálně tedy vše proběhlo v pořádku. Jinou otázkou je, zda by výsledek hlasování měl být znám. A zde říkám, že ano.
P.S. Otázku utajovaných informací bych zde neotevíral, protože to je další zcela odlišná záležitost. Každopádně neveřejné jednání komory parlamentu se může, ale nemusí týkat utajované informace. Včerejší jednání charakter utajované informace nemá.
Možná si čtenář v tuto chvíli klade otázku po smyslu celé úpravy, respektive neveřejnosti projednávání žalobního návrhu. Patrně zákonodárce měl zájem na tom, aby jednání neprobíhala v přímém přenosu, což by nepomáhalo věcnosti. Jak je ale patrné, nic nebrání zveřejnění čehokoliv před či po skončení jednání, pouze průběh jednání má být uzavřený.
EDIT: 10:27
Jak jsem byl upozorněn, neveřjnost jednání má ještě další smysl. Má chránit jednak osobu, o které se jedná, tak také osoby, které o ní diskutují. Tedy pokud jde o stenozáznam, zde je důvod, proč zveřejňován být nemá.
