…alespoň jak se v tuto chvíli podle dostupných zpráv zdá. Včera byl odvolán ze své funkce ministr zemědělství Ivan Fuksa. Politické důvody, způsob jejich podání a načasování odvolání by sice zasloužily komentář, ale to přenechám jiným. Zajímavé je pro mě ústavněprávní provedení odvolání ministra Fuksy.

Z veřejně dostupných zdrojů (webové stránky Hradu, vlády, České televize nebo Českého rozhlasu) vyplývá, že dnes odpoledne došlo k odvolání ministra, ale nedošlo nejenom ke jmenování ministra nového, ale ani k prozatímnímu pověření jiného člena vlády dočasným řízením ministerstva zemědělství.

Pokud k prozatímnímu jmenování nedošlo natolik skrytě, že mi to při nejlepší vůli uniklo, jedná se zajímavou situaci. A to ze dvou důvodů. První je důvod právní, dá se říci dokonce ústavní – je nanejvýš žádoucí, aby bylo zřejmé, kdo řídí ústřední orgán státní správy a je právně a politicky odpovědný za pravomoci svěřené ministrovi. Ponechávám stranou možnou námitku, že u nás není odpovědný nikdo za nic a že tedy tento problém není tak akutní.

Druhý důvod je zajímavější. Nedošlo-li k pověření, znamená to, že Hrad změnil během půl roku názor na popisovaný problém. Ještě v polovině dubna v souvislosti s odchodem/odvoláváním ministrů za Věci veřejné z vlády Hrad zastával stanovisko, že uvolnění ministerských funkcí nemůže připustit do doby, dokud nebude zřejmé, kdo ministerstva povede.

Klíčovým argumentem bylo, že „ministerstvo nemůže zůstat ani vteřinu bez ministra“. Přinesla o tom zprávu Česká televize vycházející ze stanoviska Pavla Hasenkopfa. Toto stanovisko tvořilo v první polovině dubna právní základ postupu Hradu. Jeho tvrzení je velmi silné – říká, že ministerstvo nemůže být ne bez řádného vedení, ale přímo bez ministra.

Srovnáme-li to s aktuální situací, jedná se o obrat o 180 stupňů. Jak se zdá, v tuto chvíli je ministerstvo zemědělství nejenom bez ministra, ale i bez osoby pověřené jeho řízením.

Změna názoru je dobrá, ale neměla by se pohybovat od jednoho extrému k druhému. Zavedená a lety prověřená praxe, kdy odstupující/odvolávaný ministr je buď nahrazen přímo nástupcem nebo dočasně jiným ministrem pověřeným řízením „jeho“ ministerstva, by měla být zachovávána. Umožňuje totiž dobře překlenout mezidobí od uvolnění ministerské funkce do jejího řádného obsazení včetně zachování odpovědnostních a kontrolních vazeb nad ministerstvem.

Účelovost obou postupů je zřejmá, ale není nezbytná. Politickým zájmům tohoto druhu lze vyhovět i při zachování základních ústavních a právních principů.