Ministr zahraničních věcí potvrdil, že činí všechny kroky k porušení ústavy. Místo velvyslanců, které prezident prý blokuje, se chystá vyslat k zastupování České republiky chargé d’affaires. Média řeší, zda tím nebudou poškozeny naše vztahy k dotčeným zemím, když nás bude zastupovat člověk s nižší diplomatickou hodností.

Problém však leží v něčem úplně jiném. Velvyslanec, vyslanec a chargé d’affaires jsou diplomatické hodnosti. Jako třeba rotný, poručík či plukovník v armádě. V čele vojenské jednotky může stát kterýkoliv z nich. Příslušná hodnost bude vodítkem, ale rozhodující bude pověření.

Naše ústava, kterou by bylo záhodno konečně otevřít, neobsahuje žádný z následujících výrazů:

  • velvyslanec,
  • vyslanec,
  • chargé d’affaires.

Dokonce neobsahuje ani výraz "ministerstvo/ministr zahraničních věcí".

Co však obsahuje, je jasné ustanovení, že prezident republiky pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. Viz čl. 63 odst. 1 písm. e Ústavy České republiky. K tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, což vyplývá z čl. 63 odst. 3 Ústavy ČR.

Jinými slovy, bez ohledu na diplomatickou hodnost, Českou republiku v zahraničí může zastupovat pouze osoba pověřená prezidentem republiky, za spoluúčasti předsedy vlády.

Z mezinárodněprávního hlediska jsou naše vnitrostátní normy vedlejší. Druhá strana nezkoumá, zda přijíždějící zástupce státu byl schválen řádným způsobem, nebo nikoliv. To je věc vysílajícího státu. Také případné nedodržení vnitrostátní procedury, až na extrémní výjimky, nemá vliv na závaznost úkonů, které by zástupce státu učinil.

Z hlediska vnitrostátního to však má význam zásadní. V tuto chvíli se zde hraje o ústavu. Naši politici se na ni velmi rádi odvolávají, ale zhusta jen tehdy, když se jim to hodí. Oznámení, že ústavu výslovně poruším, je však něčím novým.

Toto si ale musí vyřešit především prezident republiky. O odejmutí jeho pravomoci nyní jde. Také je dobré si uvědomit, že prezident republiky má nejenom právo, ale přímo povinnost vykonávat pravomoci. Jestliže jsou tedy nějaké diplomatické posty neobsazené, potom je jeho ústavní povinností neotálet a navrhovat kandidáty předsedovi vlády k podpisu.

Je možné, že výroky ministra zahraničních věcí jsou jen rétorickou figurou, která má prezidenta republiky rozpohybovat. To ale nic nemění na faktu, že ohlašovat obcházení ústavy je krajně nevhodné. Takový voluntarismus vede nakonec k právnímu nihilismu. Tedy destrukci právního státu a respektu k právu.