Dnešní zatýkání lidí stojících velmi blízko členů vlády nabízí prostor pro některé ústavněprávní otázky. Pojďme se na některé z nich podívat. Zajdeme trochu dále, než jak nyní situace stojí.

1) Jsou členové vlády vybaveni imunitou?

Nejsou. Člen vlády vybaven imunitou není. K případnému trestnímu stíhání člena vlády není třeba zvláštního souhlasu ani neprobíhá podle žádné zvláštní procedury.

Není ale vyloučen souběh funkce člena parlamentu a člena vlády, potom by člen vlády měl imunitu, ale z titulu funkce poslance či senátora. V takovém případě by k trestnímu stíhání bylo třeba souhlasu příslušné komory parlamentu.

2) Lze člena vlády zadržet?

Ano, lze. Omezení v případném zadržení může být dáno pouze imunitou. Viz bod 1.

K případnému zadržení člena parlamentu je nezbytné, aby se tak stalo přímo při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté.

3) Vede zadržení, případně obvinění, obžaloba či odsouzení k zániku členství ve vládě?

Nikoliv. Až do pravomocného odsouzení platí presumpce neviny. Navíc pro členství ve vládě (ani v parlamentu) není vyžadována bezúhonnost.

Členství ve vládě by mohlo zaniknout odvoláním daného člena vlády prezidentem republiky. Prezident tak může učinit na návrh premiéra, který podává buď vlastní návrh na odvolání, nebo předává ministrovu rezignaci.

4) Mohl by prezident republiky z důvodu jejich trestního stíhání odvolat ministra či celou vládu bez návrhu?

Tato otázka je skutečně zapeklitá. V obecné rovině jsem se k ní už jednou vyjadřoval. Podle mého názoru by takový krok za krajní situace ústava unesla. Za takovou krajní situaci bych považoval např. pravomocné odsouzení premiéra či jiného člena vlády, které by nebylo následováno demisí ani vyslovením nedůvěry ze strany Poslanecké sněmovny. Za připomenutí stojí, že členové vlády slibují dodržovat zákony a spáchání trestného činu při výkonu funkce je jasným porušením slibu.

(Někteří kolegové ale tvrdí, že prezident nemůže za žádných okolností vládu odvolat bez návrhu, respektive tehdy, když Ústava takovou povinnost výslovně nestanoví. Což v tomto modelovém případě nestanoví. Vybrat by si tedy musel sám prezident, a vy, zda by v tak neúnosné situaci stačil čl. 62 písm. a Ústavy nebo zda by vláda odvolána být nesměla.)

5) Mohou orgány činné v trestním řízení zasahovat na půdě parlamentu?

Osobně neznám právní předpis, který by takový zásah vylučoval. S výjimkou výše popsaného případu zadržení člena parlamentu. Pokud se jedná o prohlídku prostor, odposlechy apod., nejsou podle mého přesvědčení nijak limitovány. Jinou věcí je, že se domnívám, že by měly existovat zvláštní kontrolní mechanismy pro podobné eventuality, jako je tomu např. v Německu.

Těžko může dokonce nastat kolize v rámci výkonné moci, protože jednací řády komor parlamentu nebyly naplněny v tom smyslu, že by byla zřízena zákonem předpokládaná Parlamentní stráž, která by podléhala předsedovi každé komory. V tuto chvíli ostrahu parlamentu zajišťuje Policie České republiky.

 

Tolik k otázkám, které mě do této chvíle napadly.