Pozornost Evropy (a dále přinejmenším USA) je koncentrovaná na další osud Skotska a zamýšlí se občas nad Katalánskem, Baskickem, Vlámskem a severní Itálií, případně nad východní Ukrajinou. Značnou pozornost si ale zaslouží osud Islámského státu. Až totiž bude poražen, nebo se sám zhroutí, dost možná padne poslední překážka pro vznik samostatného Kurdistánu.

Tato možnost se přibližuje s každou naší dodávkou zbraní pro kurdské milice a s každým naším útokem proti Islámskému státu. Je to možnost, nikoliv nevyhnutelnost.

Vyšší pravděpodobnost je dána slabostí irácké vlády, respektive iráckého státu jako takového. O současných dodávkách zbraní je jednáno s touto vládou, zbraně ale nejsou určeny pro iráckou armádu, ale pro kurdské milice. Jaká je šance, že zbraně jednou budou odevzdány pod kontrolu celoirácké vlády?

Asi poměrně malá, když schopnost ozbrojeného odporu vůči Islámskému státu je ve zprávách tak výrazně spojována s kurdskými milicemi. Odebrat je zkušeným vojákům bude poměrně složité.

Úspěšný boj s nepřítelem Západu tyto ozbrojené síly navíc nutně legitimizuje. Bude vyžadovat hodně diplomatického úsilí vysvětlit představitelům Kurdů po skončení bojů, že jim děkujeme a jejich úloha skončila. Zvláště když dějiny kurdského národa jsou spojeny s neúspěšnými aspiracemi na vlastní státnost. Teď se nutně nabízí jedinečná příležitost.

V kurdské autonomní oblasti již existují správní orgány pod kontrolou Kurdů. Jejich území je poměrně bohaté na nerostné suroviny, je zde tedy i určitý základ pro vlastní národní hospodářství a financování státu. Nyní dochází k vyzbrojování a legitimizování vlastních ozbrojených sil. Prozatím chybí pouze vůle.

Je to jen možnost, ale podle mého názoru pravděpodobnější, než že se představitelé kurdské autonomie v blízké budoucnosti podřídí celoirácké vládě.

Pokud k vyhlášení nezávislého státu dojde, bude to mít poměrně velké důsledky. Znamenalo by to po necelých sto letech definitivní konec evropského uspořádání Blízkého východu. Vedlo by to ale také k destabilizaci sousedních států, kde mnohdy žijí ještě větší skupiny Kurdů než v Iráku. Jedním z těchto států je Turecko, shodou okolností velmi významný stát v NATO.

Bude dobré mít promyšlený postoj pro případ, že k pokusu vyhlásit samostatný Kurdistán dojde. Protože tuto možnost přibližujeme.

Vlajka převzata z Wikipedie.